KDYŽ DO ŽIVOTA VSTOUPÍ MYOPATIE

Marcelo, můžete nám vylíčit Váš příběh?

Před třemi lety jsem si pořídila do sportu tehdy šestiletou kobylku. Byla skvělá, milá, pracovitá, vždycky ochotná. Měla za sebou už několik startů v parkurech i všestrannosti. Já jsem s ní ten první rok na závody z časových důvodů nevyjela, o to víc jsem se těšila na sezónu další. Jenže najednou se na podzim začaly dít nespecifické věci, které mi k ní vůbec neseděly. Měla najednou úlekové reakce, výrazně tuhla i po malé zátěži. Shodou náhod jsem si v té době přečetla článek o svalové myopatii a říkala jsem si, že příznaky na kobylu celkem sedí. Zavolala jsem si paní veterinářku, která se zaměřuje na fyzioterapii a chiropraxi koní. Když viděla kobylu na lonži v klusu a ve cvalu, tak první, co mi řekla, bylo: „Nenapadlo vás, že by ten kůň mohl mít svalovou myopatii?“. A já jsem si začala hledat další informace, chtěla jsem se o téhle problematice dozvědět co nejvíce. Vyčetla jsem, že při myopatiích je velmi důležité správné krmení. To mi přišlo celkem snadné. Přešla jsem tedy u klisny na bezobilnou dietu, přidala jsem některé aminokyseliny a hořčík. Nechala jsem kobyle zkontrolovat selen, který měla nízký, takže jsem ještě přidala selen. Změna přišla během týdne po úpravě krmení. Postupem času se mi to všechno povedlo vyladit a mám koně doslova na klíček, dobře funguje, povolil a dobře se s ním pracuje.

Takže stačila úprava krmení a „problém“ je vyřešený?

Ano i ne. Tak jednoduché to není. Samozřejmě nesmím udělat žádnou změnu v krmení. Kobyla je navíc také citlivá na chlad. Nikdy by mě nenapadlo, že koně může bolet, když na něj prší studený déšť. Jakmile je studený déšť, tak jí to úplně rozloží. Vadí jí taky zima, snáší ji oproti ostatním koním daleko hůř, potřebuje teplejší deky. Když udržím krmivo a management, tak je dobrá. Je jezdecky využitelná bez jakéhokoliv omezení, připravuji ji do soutěží všestrannosti.

Někdy se stane, že je z nějakého důvodu, ne vždy vím proč, zatuhlá. Ale už to na ní poznám, když za ní přijdu do boxu nebo ji vedu z výběhu. Vidím, že šoupe nohama, mračí se, bolí jí i jen čištění. V ten den nejdu jezdit, jen ji povodím, ona vydechne a vypne a druhý den je už zase v pohodě. S tímhle režimem je spokojená.

Říkala jste, že ji připravujte na soutěže všestrannosti, které jsou známé vysokými nároky na energii, a přitom krmíte bezobilně, tedy nízkoenergetickým krmivem. Čím suplujete chybějící energii? Přidáváte třeba olej?

Olej nedávám, kobyla má energie dost. Spíše bojuji s tím, že je trochu tlustá. Máme dobré objemné krmení, pastvu i seno. Konkrétně k její dietě, dřív jsem ji krmila Puritanem od Höveler. Dneska krmím Equiservis bezobilnými granulemi, mají výrazně snížený obsah cukru a škrobu, což je pro koně s myopatií ideální. K tomu přidávám Nervcontrol od Pavo na doplnění hořčíku a aminokyselin, dále Equistro Excell E, tam je vitamín E a selen. Na této krmné dávce funguje skvěle.

Máte diagnózu potvrzenou?

Nechávala jsem ji testovat v laboratoři Generatio v Německu. Je to jediná laboratoř v Evropě, která to dělá. Test v tuto chvíli není extra validovaný a spousta lidí tomu nevěří, včetně mnoha veterinářů. Testují se zaslané žíně. Mám výsledek: kobyla je pozitivně testovaná na PSSM 2 – MIM, je heterozygota pro variantu P2. U této varianty by krmení nemělo mít až tak velký vliv, nicméně z mé zkušenosti má.

Výsledek testu nemám jako dogma, ale ukázal mi cestu a pomohlo mi to soustředit se na konkrétní věci, něco si k tomu načíst, zaměřit se na správné skupiny. Zkrátka, naučit se s tím koněm zacházet, dopřát mu komfort, aby byl v pohodě.

Povědomí o svalové myopatii je nízké. Můžete to trochu osvětlit?

Ano, je to nepřehledné a lidi o tom moc nevědí. V češtině je k tomu onemocnění málo článků, takže jsem četla hlavně zahraniční. Větší povědomí je o PSSM1, která je geneticky podmíněná a jedná se o poruchu genu glykogensyntázy GYS1. Zjednodušeně, v tomto případě kůň neumí zpracovat cukry a uloží je do svalů v podobě glykogenu nebo škrobu, v čehož důsledku svaly tuhnou. PSSM1 je často vázána na plemeno, existuje asi 20 plemen, které tímto onemocněním trpí.

Vaše kobyla má PSSM2. Je tam rozdíl?

PSSM2 byl nešťastný název, který vycházel z toho, že koně měli příznaky onemocnění PSSM1, ale neměli onen zmíněný gen GYS1 dnes se už používá myopatie svalové integrity pod zkratkou MIM (Muscle Integrity Myopathy ). Jedná se opět o problém svalových vláken. Zjednodušeně, prvotně jde o poruchu syntézy bílkovin, v důsledku toho „chybí“ svaly a do těch mezer se pak ukládá glykogen nebo škrob. MIM má více variant, které se vzájemně liší a jsou k nim různá krmná a další doporučení. Obvykle se přidávají aminokyseliny, aby svaly správně fungovaly. Existují internetové stránky a skupiny na FB, kde se sdílí informace a lidé popisují svoje situace. Kůň může mít i více variant. Musím říct, že právě internet je v tomto případě dobrým zdrojem informací. Z diskusí a článků často plyne, že řešením je mnohdy jen úprava krmné dávky na nízkosacharidovou, důležité je doplnit i mangan. To lze provést i „naslepo“ bez drahého testování. Změny jsou obvykle viditelné během jednoho či dvou týdnů. Důležité také je, aby koně neprochladli.

Jaké jsou tedy příznaky MIM? Jak se konkrétně projevovaly u vaší kobyly?

Toto onemocnění je dáno geneticky a projevuje se nejčastěji mezi 6.–8. rokem života a není vázáno na plemeno. První rok, co jsem kobylku měla, byla 100 % v pohodě. Normálně sportovala, byla funkční a zdravá a nic jí nebylo. Až s příchodem zimy a chladného počasí se objevily potíže. U ní to byla nevysvětlitelná zatuhlost, bolesti, přestala spolupracovat, měla potíže cválat, vypadala jako by ji neunesly zadní nohy. Někdy to byl ze dne na den úplně jiný kůň.  Udělaly se jí dva dolíčky velké na palec, jeden na krku a jeden na zadku – jsou to atrofované svaly, vypadá to jako po nakopnutí.

Jsou i další příznaky?

Příznaky jsou popsané, mohou se objevit všechny nebo jen některé. U některých koní se také neobjeví žádné. To je jeden z důvodů proč se někdy test bere jako neprůkazný – koně mohou mít dané geny (jeden, několik, všechny) ale nemusí mít žádné příznaky.  Jediným průkazným potvrzením je svalová biopsie, ale tu jsem nedělala. Po změně krmiva a managementu je vše v pořádku tak mi to přišlo zbytečné.  Ale jak říkám, zatím se to moc neřeší. Velmi často se zatuhlost a neochota svedou na moc práce a koním se dá den volno, během kterého to většinou pomine. Ale je spousta koní, kteří jsou v 10-12 letech utraceni, protože mají velké bolesti a nemohou s tím žít. Začnou být agresivní, přestanou chodit, nemohou cválat, jsou vlastně nepoužitelní, prohlásí se za „nejezditelné magory“. Jedním z příznaků je i explozivní chování, kdy kůň, který je do té chvíle v pohodě, najednou vymyslí a vytvoří něco, co absolutně nečekáte. Prostě vybuchne a důvodem k tomu může být úplně cokoliv. Třeba šustící listí, které nikdy neřešil nebo zakopnutí v písku. V tu chvíli je nebezpečný i sám pro sebe a vůbec nevnímá

Jste příkladem toho, že při správné péči se projevy dají zmírnit, to je skvělé!

Studovala jsem všechny možné zdroje, řídila se radami a doporučeními, které jsem našla, pozorovala svou klisnu. A povedlo se mi vyladit krmení a management tak, že mám úplně pohodového koně, který je jezdecky bez omezení využitelný a užíváme si společné ježdění. I když není každý den úplně růžový. A pokud časové možnosti dovolí tak snad brzy vyrazíme i na závody. Nikdy jsem neměla koně s tak milou povahou. Ona je přesně ten kůň, který by se nechal i pochovat, kdyby to šlo. Je radost s ní pracovat a veškerou péči mi svojí ochotou vrací.

Je mi jasné, že jsem měla i štěstí, a že se její stav nejspíš bude časem začít zhoršovat. Ale dokud to jde, užívám si každou chvíli. Věřím, že nic není tak černé, jak to na začátku vypadá a je třeba se jen nevzdat a posunout se dál. A když se chce, všechno jde. Nebo skoro všechno. 😊